Rok 1961 znamenal počátek výroby užitkové dodávkové verze. O tři roky později se k ní připojilo pětimístné kombi s druhým párem bočních dveří a v roce 1965 přišel do prodeje osmimístný mikrobus. Ten byl v porovnání s dodávkou o 150 kg těžší (pohotovostní hmotnost 1350 kg) a mimo cestující odvezl i okolo 100 kilogramů nákladu. Dodávka s pohotovostní hmotností 1200 kg odvezla až 1000 kg nákladu. A přitom jej poháněl jenom dvoutaktní tříválec o objemu 0,9 litru (známý z vozu Wartburg 900). Mimo uvedených variací se do výroby dostaly i sanitky, pohřební vozy, valníky a velmi raritní třínápravová verze odtahového vozu se zvýšenou nosností.
Ani Barkas B 1000 se nevyhnul postupné modernizaci. Už v roce 1962 dostal větší motor s objemem 1,0 litru o výkonu 31 kW / 42 koní. V roce 1964 konstruktéři přemístili jeho řadící páku od volantu ze sloupku řízení na podlahu. Počátkem sedmdesátých elt byl zvýšen výkon motoru na 34 kW / 46 koní. Od roku 1974 mohli majitelé do nádrže lít benzín s olejem v poměru 50:1 (do té doby to bylo v poměru 33:1).
Barkas B 1000 dobře znali i motoristé v bývalém Československu. Prodával se jak státním podniků, tak i soukromým osobám. Jeho poměrně vysoká cena však způsobila, že v soukromých rukou byl velkou raritou. V porovnání s domácí Škodou 1203 byl však Barkas mnohem dynamičtější a také spolehlivější. Opravit jej navíc mohl každý zručný majitel vozu Wartburg neboť mimo motoru měl Barkas s Wartburgem společných i mnoho dalších dílů.