Zájem o motorismus u ing. Beutelschmidta začal vzkvétal již od mládí. Již ve svých sedmnácti letech, v roce 1907, si pořídil první motocykl. Ve dvaadvaceti si již koupil první automobil. Byl jím Walter WZ, ale velice brzy zjistil, že to není auto přesně podle jeho sportovních představ. Rozhodl se tak, jak v motoristické historii začínali i jiní úspěšní výrobci automobilů. Od jiných již zaběhlých výrobců nakoupil ty nejkvalitnější díly a v Celetné ulici č.14, v dílně svého přítele Ing. Růžičky společně v roce 1923 za tři měsíce sestavili první automobil. Nazvali jej podle řecké bohyně Isis. Beutelschmidtův automobil byl opravdu mimořádný. Měl dvoudobý dvouválcový šoupátkový motor Baer s neobvyklými hliníkovými stupňovitými písty a tlakovým čerpadlem oleje. Tehdejší dobový novinový popis motoru vozu ISIS nám říká: „Motor vozu ISIS pracuje tak, že část pístu o menším průměru se pohybuje ve vlastním pracovním prostoru válců, sloužícím pro přípravu komprese a vymývání válců. Přesné přepuštění směsi obstarávají normální rourová šoupátka, pohybující se pomocí táhel a excentrů přímo od klikové hřídele“. Podle dnešní terminologie šlo tedy vlastně o jednoduché, ale spolehlivé přeplňování motoru. Na sportovně střiženou dvousedadlovou karoserii s módními dlouhými blatníky, vyplněnými drátěnými koly, se bez velkých problémů dala namontovat jednoduchá pevná střecha (dnes Hardtop) a vytvořit tak velice rychlé a pěkné kupé. Automobil se čtyřstupňovou převodovkou, šnekovým řízením a dokonce i elektrickým zapalovačem cigaret dosahoval maximální rychlosti až 70 km/h. To byl opravdový sportovní vůz, jaký si Beutelschmidt přál. Jenom se s ním párkrát projel Prahou, a nadšení zájemci se jen hrnuli.

Beutelschmidt se spojil se šikovným mechanikem Karlem Krčilem, který měl volné dílny v pražské Černé ulici č.4. Aby v případě neúspěchu neutrpělo jméno již známé a úspěšné firmy Beutelschmidt a spol., nechal pan inženýr raději v roce 1924 napsat novou firmu ISIS na Krčila a byl pouze finančním ředitelem v pozadí. Z Francie začali dovážet čtyřválcové motory Chapuos-Dornier o objemu 1093 ccm a výroba nových automobilů mohla začít. První automobily si koupili Beutelschmidtovi přátelé, jako ing. Růžička, ing. Sedlák, nebo tehdy slavný akrobat Elsnic. V roce 1925 již měla „automobilka“ ISIS svůj vlastní stánek na pražském autosalonu a její sportovně střižené automobily budily velikou pozornost. Několik vozů ISIS se účastnilo i automobilových závodů. Za jejich volanty sedával velice často automobilový závodník Golombiowski. První vítězství sice získal až v roce 1926 na Hanáckém závodě, ale špatně si nevedl ani jinde. Již v předcházejícím roce dovezl zelený věnec za třetí místo ve třídě ze závodu do vrchu Zbraslav-Jíloviště a jako druhý se umístil v závodě Brno-Soběšice. Závodní vozy ale byly osazeny dvanáctiventilovými čtyřválci o objemu 1481 ccm. Dokonalé sportovní vozy ISIS, sestavené z těch nejlepších dílů byly sice mimořádně spolehlivé ale na svou dobu moc drahé. Výrobce je nabízel za 56 000 Kč, což bylo v porovnání s vozy známé značky Škoda téměř o deset tisíc více. Tak se nakonec přes prvotní zájem prodalo za celé dva roky jen 20 automobilů. Přes tento spíše obchodní, než výrobní neúspěch vyjelo z dílen firmy ISIS dokonce i několik lehkých nákladních automobilů. Firma se ještě pár let snažila prosadit v tvrdém konkurenčním boji, ale velkým sériím levných automobilů jiných již zavedených automobilek nemohla konkurovat. Podnik byl silně ztrátový a tak jej Beutelschmidt z finančních důvodů v polovině roku 1928 raději uzavřel.

I přes tuto nepovedenou epizodu s výrobou automobilů ISIS, ing. František Beutelschmidt na motorismus nezanevřel. Stal se významným funkcionářem Sportovní komise Autoklubu a byl i velice často mezi hlavními pořadateli různých automobilových soutěží. Jako sportovní komisař se mimo jiné také v jednom soutěžním automobilu účastnil i dálkového závodu Praha-Bukurešť-Bělehrad.

Bohužel, doposud není známo, že by se dochoval jediný automobil značky ISIS a nejsou dostupné ani mnohé fotografie. Dovolil jsem si proto využít pro vaši představu alespoň kresby vozu, kterou vytvořil podle několika špatných a nepublikovatelných obrázků v sedmdesátých letech již minulého století malíř Václav Zapadlík.

 * * * * *

Pokud někdo z Vás má doma k této zajímavé značce původní, třeba i amatérské fotografie, nebo jiný dnes již na první pohled možná pro Vás nepodstatný materiál, budu velice rád pokud mi jej zapůjčíte, k uveřejnění. Samozřejmě, že uvítám i Váš typ na vhodnou literaturu, nebo i dobový časopisu, ve kterém se o této značce cokoli psalo.

Své nabídky a informace zasílejte na: info@automuzeum.cz

Děkuji.